Časování sloves
Příkladem skloňování slovesa v grónštině se často uvádí slovo "mluvit", oqarpoq. Pravidelná slovesa jsou zakončena právě koncovkou -poq nebo -voq. Časují se téměř stejně; až na třetí osobu množného čísla.
Ukázka konjugace slovesa: "oqarpoq" mluvit
| já mluvím oqarpunga | my mluvíme oqarpugut |
| ty mluvíš oqarputit | vy mluvíte oqarpusi |
| on(a) mluví oqarpoq | oni / ony mluví oqarput |
Ukázka konjugace slovesa: "timmivoq" létat, letět
| já letím timmivunga | my letíme timmivugut |
|
ty letíš timmivutit |
vy letíte timmivusi |
| on(a) letí timmivoq | oni / ony letí timmipput |
Některá slovesa v grónštině nikdy nenajdete stát samotně, vždycky se k něčemu připojuje (v běžných větách stojí většinou na konci slova). Ve slovníku jsou uvedeny v abecedním pořadí, ale je před nimi pomlčka (což značí, že je vždy k něčemu připojeno jako přípona). Příkladem takového slovesa je sloveso "být", -(u)uvoq. Někde se uvádí bez toho u, protože ono tam buď je jedno, nebo dvě, podle toho, co je před tím slovesem. Docela často se také stane, že pro lepší výslovnost se u úplně vynechá.
Ukázka konjugace slovesa: "-(u)uvoq" být
| já jsem -(u)uvunga | my jsme -(u)uvugut |
|
ty jsi -(u)uvutit |
vy jste -(u)uvusi |
| on(a) je -(u)uvoq | oni / ony jsou -(u)upput |
Příklad
ČESKY: Můj dům je bílý.
Analýza věty s překladem jednotlivých slov
dům, illu
můj, koncovka -ga
je, -(u)uvoq
bílý, qaqortoq
Podtrhl jsem konec slova "qaqortoq" a koncovky "-(u)uvoq", protože končí stejným shlukem hlásek. Při spojení se tyto shluky spojí v jeden, takže "je bílý" = "qaqortuuvoq".
Takže konečně máme výsledek.
GRÓNSKY: Illuga qaqortuuvoq.
Zápor
Zápor se v grónštině u pravidelných sloves tvoří koncovkou -nngilaq a navíc se část slova laicky řečeno "oddělá", přesněji řečeno si vytvoříme kořen slova (více o tomto jevu zde). Příklad si tradičně uvedeme se slovesem mluvit. Infinitiv je oqarpoq. Při "oddělání" části slova a přidáním záporné koncovky vznikne sloveso "nemluvit" = oqanngilaq.
Ukázka konjugace slovesa "oqanngilaq" nemluvit
| já nemluvím oqanngilanga | my nemluvíme oqanngilagut |
| ty nemluvíš oqanngilatit | vy nemluvíte oqanngilasi |
| on(a) nemluví oqanngilaq | oni / ony nemluví oqanngillat |
Pozor na 3. osobu množného čísla-dochází ke změně "l" na "ll".
Zápor se vytváří podobně u koncovkových sloves, takže když "být" je -(u)uvoq, "nebýt" = -(u)unngilaq.