Grónština/Kalaallisut

Grónština má celkem osm pádů, ale narozdíl od češtiny se používá univerzální systém pro jejich skloňování (neexistují vzory jako v češtině).

Vzhledem k tomu, že grónština je řeč "na míle vzdálená" češtině, nedá se na několika řádcích vyjádřit, v jakých případech se přesně pád používá, na všechno existují výjimky.

V grónštině, stejně jako v češtině, existuje jednotné a množné číslo.

sg.=singulár=jednotné

pl.=plurál=množné

Absolutiv

Tento pád je velice podobný českému nominativu (1. pád). Ve slovnících je slovo uváděno právě v tomto pádu, který je i oficiálně stanovený jako grónský 1. pád.

Vytvoření: slovo v singuláru končí obvykle -t, -p, -q, -k nebo samohláskou. V plurálu končí na -t, -it nebo -ut (záleží, jakou slabikou slovo končí v singuláru).

Ergativ

Je ustanoven jako grónský druhý pád, protože souvisí s absolutivem-také je to "základní pád", ale každý se používá v trochu jiných případech, ergativ je použit zejména pokud daná věc vykonává nějaký pohyb.

Vytvoření: přidáme koncovku -p, -up nebo -ip v singuláru, v plurálu je ergativ téměř vždy shodný s absolutivem: -t, -it nebo -ut.

Allativ

Allativ vyjadřuje pohyb nějaké věci proti nějaké další věci nebo, přeneseně, působení na nějakou věc. Používá se také pro vyjádření konkrétního vyjádření množství nebo míry.

Vytvoření: přidáme koncovku -(m)mut v singuláru a koncovku -nut v plurálu.

Instrumentál

Instrumentál existuje i ve slovanských jazycích a čeština ho uvádí jako sedmý pád (s kým, s čím). Také zastupuje český 4. pád (akuzativ), ale to jen v případě, že děj je výsledkem obdržení nějaké věci (přijmout koho, co).

Vytvoření: přidáme koncovku -mik v singuláru a koncovku -nik v plurálu.

Prosekutiv

Tento pád se používá pro vyjádření průchodu něčeho jinou věcí (v češtině jsou ekvivatelntem tohoto pádu předložky přes a do). V určitých případech se také používá k vyjádření úzkého spjatí dvou věcí, které spolu souvisí, jsou neoddělitelné.

Vytvoření: přidáme koncovku -(k)kut v singuláru a koncovku -tigut v plurálu.

Lokál

Někdy se mu říká i lokativ a existuje i ve slovanských jazycích. Odpovídá českému 6. pádu (o kom / v kom, čem). Jeho název souvisí se slovem lokace-nejčastěji se používá právě pro vyjádření místa, polohy uvnitř, jako v češtině. Je také variantou instrumentálu (čeština: 7. pád), ale pouze v případě, že je použit jako ekvivalent české předložky s(e) a zmíněný předmět se nachází uvnitř druhého objektu.

Vytvoření: přidáme koncovku -(m)mi v singuláru a koncovku -ni v plurálu.

Ekvativ

Ekvativ se používá ve stejných případech jako česká spojka jako nebo přípona -sky, tedy přirovnává někoho / něco k někomu / něčemu.

Vytvoření: v singuláru i plurálu přidáme koncovku -tut.

Ablativ

Velice dávno, v jazyce, který byl předchůdcem dnešních indoevropských jazyků (tedy i slovanských), tento pád existoval také. Vyjadřuje původ věci odněkud, místo, odkud daná věc pochází.

Vytvoření: přidáme koncovku -(m)mit v singuláru a koncovku -nit v plurálu.

Pro ukázku uvádím příklad se slovem "angut" (muž).

Ukázka deklinace substantiva: "angut" muž